Články

Ortopedická vložka

je historický a podle mého názoru již archaický název pro stélky do bot, které jsou vyrobeny z různých materiálů (kov, korek, kůže, plast, pěna) a obsahují většinou podporu podélné a příčné klenby (srdíčko). V minulosti je u nás zhotovovali protetici především na návrh (poukaz) vydaný ortopedy. Většinou jsou ještě i dnes vyráběny na základě otisku chodidla (nepřímá plantografie), otisku nohy do pěnové hmoty nebo na základě podoskopického vyšetření. Podle mého názoru je dnes příhodnější název individuální stélka (angl. footbed), která je z termoplastického materiálu a dá se po krátkém nahřátí správně namodelovat na nohu klienta. U nemocných se dá pomocí další úpravy vhodnými materiály stélka individuálně odlehčovat, vypodkládat, měnit nášlap a osu odvalu, výškově korigovat nestejně dlouhé dolní končetiny i měnit těžiště. Čím je lepší diagnostika, tím lépe můžeme prostřednictvím nohou ovlivnit základní funkce člověka - stoj, chůzi a běh. Všechny další pohybové aktivity se odvíjejí od těchto základních funkcí pohybového aparátu člověka. Je velmi zajímavé, že v Evropě má většina tzv. ortopedických vložek vložena metatarsální srdíčka, ale v USA nejsou příliš využívána. Mají snad Američané jiné nohy než my? Je již v 21. století trochu trapné, pokud má např. žena s úzkou, vysoce klenutou a svislou nohou používat tzv. ortopedické vložky pro příčné a podélné plochonoží, a ty jsou umístěny do široké volné obuvi bez klínku pod patou. Také všude dokola omílané dogma, že by měly ženy nosit podpatky maximálně do 4 cm je z tohoto pohledu nesmysl. U někoho je podpatek škodlivý a u někoho může být podpatek 5 cm větší výhrou než balerínka bez podpatku!